Slavoj Podolí - Sokol Cholupice  5:2 (2:2)

Sestava: Obrtel, Tomsa, Toman, Orjzynski, Hrubec, Štros, Gottwald, Keraghel, Imramovský, Rubinos, Chrz

Poslední domácí zápas jsme odehráli v neděli odpoledne už pod světly na naší umělce. Soupeřem nám byl tým Sokola Cholupice. Bodově v tabulce na tom byl hůře než my, ale těsné výsledky s týmy z horní poloviny nasvědčovaly tomu, že to nebude lehký zápas. Vzhledem k absenci gólmanů jsme si půjčili mladšího gólmana Thomase (ročník 2009!) a také levonohého Drahyho z ročníku 2008.

Prvních patnáct minut bylo hodně neurovnaných, měli jsme míč na kopačkách častěji než soupeř, ale bylo to bez nápadu a kolikrát i bez přesnosti. Začali jsme být nebezpeční, až když se na hřiště dostali Drahy a Cian. Oba také zařídili náš vedoucí gól, když v 18. minutě Cian odcentroval a Drahy byl před brankou důraznější než obránce hostí – 1:0. Hned za chvíli už to mohlo být veselejší, to když Cian se krásně uvolnil, obešel i gólmana, ale jeho zakončení se mezi tyče bohužel nevešlo. A trest přišel skoro záhy. Během čtyř minut jsme dvakrát nesmyslně ztratili míč v nebezpečném prostoru, a i když Thomas v bráně dělal co mohl, tak dvěma gólům zabránit nemohl – rázem to bylo 1:2. Vyrovnat jsme mohli vzápětí, Drahy našel centrem Ciana, ale jeho hlavičce chyběla přesnost. Se štěstím jsme do konce prvního poločasu stihli vyrovnat, když si v 35. minutě hostující hráč srazil rohový kop Hrubinha do sítě – 2:2.

Do druhého poločasu jsme si jasně řekli, co je potřeba změnit a kluci to dokázali přenést na hřiště. Na soupeře jsme vlétli s úplně jiným nasazením a bylo to znát. Hned po třech minutách se Dino protáhl po levé straně a podél celého malého vápna předložil Omarovi před prázdnou bránu – 3:2. O pět minut později se konečně dočkal gólu Cian. Dinovu střelu ještě dokázal gólman hostí vyrazit, ale Cianovi se podařilo z dorážky dostat míč do sítě – 4:2. Skvělý úvod druhého poločasu  jsme završili v 52. minutě, kdy se odražený míč ze závaru před brankou dostal ke kapitánovi Šímovi a ten precizně uklidil k levé tyči – 5:2. Pak už se nám hrálo lépe, soupeře jsme víceméně drželi na jeho polovině a bylo jen otázkou času, zda dokážeme přidat další góly. To se už bohužel nepovedlo, ale aspoň jsme mohli prostřídat a nechat zahrát i hráče, kteří zatím nedostávají tolik prostoru.

Utkání to rozhodně nebylo jednoduché, dokud byl výsledek pro hosty přijatelný, byli hodně nepříjemní. Citelně nám chyběl ve středu zálohy Lišák, i když se Hrubinho jeho pozice zhostil velmi dobře, tak Lišákův klid na míči a přesná rozehrávka prostě chyběla. Oceňuji kluky, že i přes nepříznivý vývoj zápasu jsme tentokráte (oproti jiným zápasům) dokázali zápas otočit.

Příští týden nás čeká poslední zápas v Čakovicích, tak doufejme, že zakončíme podzimní část dalším vítězstvím.

Díky fanouškům, vaše podpora a fandění nám pomohlo k obratu