Slavoj Podolí - Sokol Stodůlky  1:5 (0:3)

Sestava: Deinkstein (3), Rezek (3), Tomsa (4), Toman (5), Keraghel (4), Gottwald (5), Mandzyuk (5), Orjzynski (5), Imramovský (4), Heneberk (4), Hrubec (4), Štros (4), Obrtel (4), Šrámek (4), Liška (5)

Jak nám přálo počasí v prvních kolech, tak dnes si vše vynahradilo. Teplota na 8°C a především vytrvalý déšť nás vyhnalo na UMT. Škoda, utkání dvou neporažených týmů by slušela víc tráva a sluníčko, no aspoň jsme se vešli do prymulového limitu 50 diváků, i když náš kotel byl opět velmi početný…

Od prvních minut bylo patrné, že hosté jsou velmi silní v rychlé kombinaci, které nahrávala i mokrá umělka. Na tak kvalitního soupeře jsme v této sezóně ještě nenarazili a první poločas jsme se nedokázali jejich hře přizpůsobit. Včas jsme nedostupovali hráče, byli pozdě v osobních soubojích, a tak se od začátku na nás valil jeden útok za druhým. Dvě rychlé útočné akce dokázali hosté zakončit gólem hned v první desetiminutovce a vypadalo to na debakl. A navíc po patnácti minutách musel odstoupit stoper Jáchym, takže další nepříjemnost do tak už špatného začátku. Soupeř měl i nadále herní převahu, malinko jsme se zlepšili, ale naše akce byly spíše ojedinělé pokusy poslat rychlá křídla do brejku, než abychom se na delší čas usadili na polovině Stodůlek. Díky bojovnosti Dina a rychlosti Kristiana jsme měli pár náznaků šancí, ale v podstatě jsme šikovného gólmana hostí neohrozili. Do poločasu nám hosté utekli už na rozdíl tří gólů, když potrestali naše zmatky ve vlastním vápně.

Do druhého poločasu jsme chtěli zvýšit důraz, agresivitu, prostě trošku vyvést Stodůlky z komfortní zóny. Bohužel hned po dvou minutách, kdy jsme na polovině hostí ztratili nepřesností míč, přišel opět rychlý brejk a bylo to 0:4. Naštěstí nás to psychicky nepoložilo a vše, co jsme si řekli o přestávce, jsme se snažili plnit. Ačkoliv jsme se do šancí dostávali jen velmi těžko, přeci jen druhý poločas už se odehrával více na polovině Stodůlek. Zvýšená bojovnost a včasné dostupování hráčů začalo na hosty platit a začaly přicházet i šance na snížení skóre. Nejblíže k němu byl Kristian, který dokonce dokázal dostat míč do sítě, bohužel před tím došlo k faulu na hostujícího hráče a gól nebyl uznán. Přeci jen jsme se dočkali aspoň čestného úspěchu v 60. minutě. Velký tlak na obránce dvojice Dino, Kristian donutil hosty udělat chybu a oba jmenovaní ve spolupráci dostali míč za záda gólmana – 1:4. Zbývalo deset minut, hosté už toho měli fyzicky plné zuby, byla šance ještě výsledek aspoň trošku vylepšit. Ale náš tlak Stodůlky opět využili k jednomu z rychlých protiútoků a uzavřeli na konečných 1:5.

Nelze než soupeři pogratulovat k vítězství, dnes byl lepší a zaslouženě si odváží tři body. Klukům nelze vytknout bojovnost, rvali se celý zápas, ale herně jsme nebyli tak kvalitní, rozdíl byl hlavně v rychlosti a přesnosti kombinace, tam ještě máme co zlepšovat. Když to počítám od soustředění, tak po osmi výhrách přišla první porážka. Každá série jednou končí a třeba další sérii výher začneme hned ve středu. Sice nás ve 2. kole Poháru čeká další těžký soupeř – přeborová Libuš – ale hrajeme doma a určitě se jich nebojíme. Hlavně jak jsem říkal klukům v kabině, pojďme si užít každý zápas, než nám fotbal zase zakáží kvůli Covidu (bohužel to vidím jako realitu, snad se mýlím…)

Díky všem věrným fanouškům, dnes po dlouhé době si mohli zakřičet Podolí – nevadí , snad příště už zase půjdeme na vítěznou děkovačku