Slavoj Podolí - Újezd Praha 4  1:3 (0:2)

Sestava: Obrtel, Tomsa, Toman, Orjzynski, Hrubec, Štros, Liška, Gottwald, Dvořák, Keraghel, Imramovský, Rubinos, Heneberk, Denkstein, Chrz

V dalším domácím utkání nás čekal soupeř z Újezdu Praha 4. Soupeře jsme si pamatovali z přátelského utkání na konci loňské sezony, takže jsme věděli, co od nich máme očekávat. V případě našeho vítězství bychom se na ně bodově dotáhli v průběžné tabulce.

Zápas se odvíjel podobně jako v Dubči. Naše jasná kombinační převaha narážela na zalezlého soupeře, který ze všech sil bránil. Hra hostujícího týmu se dá popsat jednoduše. Ubránit, nakopnout co nejdál a čekat na naši chybu. A podobně jako v Dubči to soupeři přineslo tři body. Po našich dvou hrubých individuálních chybách jsme hosty sami dostali do dvoubrankového vedení a do pozice, kdy ještě více začali bránit. A protože my jsme se v koncovce neprosadili, první poločas skončil 0:2.

Ve snaze s tím ve druhém poločase něco udělat jsme se stále více tlačili k vápnu soupeře a vzadu hráli na velké riziko. Opět z dlouhého odkopu a ojedinělé akce toho hosté využili a zvýšili již na tříbrankový rozdíl. Naší drtivé převaze scházelo kousek štěstí nebo víc fotbalové kvality. Třináct minut před koncem jsme se dočkali aspoň snížení. Faul na Omara metr ve vápně rozhodčí nepochopitelně vytáhnul před vápno, nicméně i z této situace jsme dokázali zásluhou Ciena dostat míč do sítě 1:3. Poslední třináct minut jsme zvýšili útočné úsilí, ale hosté zdržováním a odkopy míčů do parku už svoje vítězství nepustili.

Takové zápasy mě mrzí hlavně kvůli klukům. Ví, že jsou lepší, ale k výhrám to nevede. V této soutěži se prostě nebudeme potkávat se soupeři, kteří chtějí hrát fotbal, s tím se musíme smířit. Tři soupeře z čela tabulky (Dubeč, Suchdol, Újezd) jsme fotbalově přehráli, i když jsou ročníkově starší než my. A to je pro mě podstatné. V žákovských kategoriích nám ročníky 2005 nadělovali dvacet gólů v suchým triku, o tři roky později je jasně přehráváme. Vždycky je jednodušší bořit než tvořit, k tomu není potřeba moc umění, ale my touto cestou nikdy nepůjdeme. Chceme kluky naučit hrát fotbal ne nakopávanou, takže i když nám to nebude přinášet body do tabulky, jdeme dál naší cestou…

Díky kluci, nevěšte hlavy, kvalita se časem ukáže, třeba už na jaře 

Díky i fanouškovskému kotli, který dnes také musel svést „bitvu“ s fanoušky soupeře a tady si myslím, že jsme rozhodně neprohráli