Slavoj Podolí - Sokol Bílá Hora  0:6 (0:4)

Sestava: Dvořák (4), Obrtel (4), Tomsa (4), Janikovič (5), Toman (4), Keraghel (4),Heneberk (4), Gottwald (5), Kristian (4), Deinkstein (4), Nováček (4), Šrámek (4), Hrubec (4), Vorel(4)

Za pěkného slunečného počasí nás čekal první domácí zápas, ve kterém jsme věřili, že náš výkon podpoříme i góly a lepším výsledkem než v kolem prvním. Velké množství zranění a omluvenek zapříčinily, že na lavičce jsme měli kromě gólmana už jen dva hráče na střídání a z toho Jony tři týdny netrénoval.

Hororovější začátek zápasu jsme už dlouho nezažili. Po pár minutách nás srazí jeden hloupý gól do kolen tak, že si během dalších pěti minut necháme vstřelit další tři. V 11. minutě skóre 0:4 a vypadá to na obrovský debakl. Do té doby vůbec nehrajeme, co máme, každý se schovává, nechceme míč, jen vše nesmyslně nakopáváme pryč. Díkybohu si to kluci uvědomili, a dalších 25 minut začali hrát po zemi, kombinačně a už to mělo aspoň nějakou hlavu patu. Trošku jsme vyrovnali hru ve středu hřiště, ale do finální fáze a k ohrožení branky jsme se dostávali jen zřídka. Nejvíce hosty zlobil na pravé straně Dino, několikrát se protáhl až do malého vápna, ale jeho přihrávky nikoho před brankou nenašly. Hosté se už do nebezpečných šancí moc nedostávali, tu nevážnější vyřešil nadvakrát gólman Pepa.

Druhý poločas se nesl v podobném duchu, jako druhá část poločasu prvního. Akce hostí jsme obětavě zastavovali a do šancí ho moc nepouštěli. Na druhou stranu naše akce nebyly moc nebezpečné, opět pár náznaků především z pravé strany, ale bylo jich jako šafránu. Další rychlý brejk hostů v 47. minutě znamenal rozdíl ve skóre už o pět gólů. My jsme mohli čestný gól dát aspoň ze standartních situací, ale Hrubinho svůj přímý kop namířil těsně nad, o pár minut později dokonce Jáchym neproměnil penaltu. Poslední šestý gól hosté vstřelili v poslední minutě zápasu a skóre se tak zastavilo na 0:6.

Absence 7 hráčů je pro nás prostě strašně moc, někteří hráči musí zaskakovat na pro ně neobvyklých postech. To, že většina hráčů musí odehrát celý zápas bez střídání beru pozitivně z toho pohledu, že kondičně na to máme, i když samozřejmě je to pro soupeře výhoda, když může hokejově posílat na hřiště odpočinuté hráče. Naše nepovedené zápasy zatím mají několik společných ukazatelů. Některé ovlivnit můžeme, některé ne. To, že nemáme hráče k vystřídání, jsem už uváděl. Dále nestačíme rychlostně a fyzicky na rok starší soupeře, i s tím se musíme srovnat. Většina hráčů ještě nemá takový nákop, abychom mohli dát delší míč z naší poloviny nebo kopnout kvalitně např. rohové kopy. Bohužel stále hrajeme fotbal jako na malém hřišti - moc přihrávek na malém prostoru, komplikované kombinace bez nějaké finální přihrávky, nekoukáme okolo sebe dál než jen na pár metrů, takže hru nejsme schopni přenést do volnějších prostorů. Když k tomu přidáme nepřesné a slabé zakončení, nemůžeme zatím očekávat nějakou gólovou smršť. Samostatnou kapitolou jsou obdržené góly, takové snad nedostávají ani přípravkové týmy, a to nás pak sráží strašně psychicky dolů.

Neuvěřitelná smůla nás provází i co se týká zdravotního stavu hráčů. Druhý zápas, druhá zlomená ruka, druhá sádra a další hráč na šest týdnů mimo hru. Tentokráte to bohužel odnesl David Heneberk. Davide, přejeme brzké uzdravení.

Kombinace vše těchto okolností je pro nás těžká zkouška, trošku nás to srazilo na kolena. Ale jsme Slavojáci, opět se zvedneme a naplníme naše motto: NIKDY SE NEVZDÁVÁME !!! Postupně to zlomíme a otočíme k lepšímu. Cesta k tomu vede přes maximální účast a poctivou práci na tréninku, úsilí a víru v naše schopnosti a soudržnost týmu....