Slavoj Podolí - Sokol Stodůlky  0:5 (0:2)

Sestava: Dvořák (4), Obrtel (5), Tomsa (5), Janikovič (5), Toman (4), Keraghel (4), Gottwald (4), Kristian (4), Deinkstein (2), Nováček (4), Šrámek (4), Domínek (4), Liška (4)

Adam, Tomáš, Mersi, David H., Luděk, Hrubinho…. to není sestava, to je výčet hráčů, se kterými jsme do zápasu nemohli počítat. Aby toho nebylo málo, tak Lukáš celý týden netrénoval a za normálních okolností by nehráli ani Lišák a Omy, které trápily bolesti. Bohužel na lavičce už nebyl nikdo, kdo by je nahradil, tak museli do boje, i když jejich pohyb byl značně limitován.

I přesto jsme soupeři, který je na prvním místě tabulky, nechtěli darovat nic zadarmo. První půli proti nám foukal silný vítr, což nám dost znesnadňovalo hru a hosté měli optickou převahu. Obranná činnost nám však fungovala vcelku dobře, první gól v 11. minutě byl dílem spíše náhody, kdy se zablokovaný Jáchymův odkop dostal k volnému hráči ve vápně a ten trefil k tyči – 0:1. O vyrovnání se mohli postarat Dino s Kristianem, když vystihli špatnou rozehrávku obránců gólmanovi, ale bohužel jsme míč z malého vápna dostat do sítě nedokázali. Dál jsme poctivě bránili útoky soupeře až do 28. minuty, kdy jsme svou špatnou rozehrávkou umožnili hostům pohodlně skórovat – 0:2.

Do druhého poločasu jsme chtěli využít vítr v zádech a zápas ještě zdramatizovat, ale bohužel hned po čtyřech minutách hosté střelou z dálky zvýšili na 0:3. Kluci dál makali, rvali se o každý míč, ale bez střídání nám rychle docházely síly. Hosté naopak využili svých 5 náhradníků a hokejovým střídáním nám nedovolili na chvíli si vydechnout. I přes to jsme se snažili přes naše dva útočníky dát alespoň čestný gól, ale dnes nám prostě nebylo přáno. Do konce zápasu nám to tam ještě dvakrát spadlo po střelách z dálky a konečné skóre se tak zastavilo na výsledku 0:5.

Zatím více než soupeři bojujeme s velkým problémem, a to se sestavou. Nejenom, že nám nepřítomní hráči chybí do herního stylu, ale hrát 70 minut bez střídání s o rok staršími soupeři je prostě pro kluky brutální. Proto před kluky smekám, dřou, nic nevypustí ani za velkého rozdílu ve skóre. Ano, mohli bychom zalézt před vápno a čekat, že něco ubráníme, ale my po nich chceme náročný aktivní styl fotbalu a tam potom ty síly chybí. Ale pojďme to otočit a vzít si z toho to pozitivní. Je vidět, že fyzičku máme, vydržíme makat celý zápas jako žádný jiný tým. Už děláme méně chyb v obranné činnosti, už nám neutíkají útočníci od půlky sami na gólmana, už se soupeři na svůj gól musí více nadřít. Ještě nám to drhne v přechodu do útočné fáze, ale to vše souvisí už s uvedenými důvody, to bych se opakoval. Zatím nás v soutěži nikdo vyloženě „nepřejel“, spíše platíme daň nováčka na velkém hřišti. Máme gólmany menšího vzrůstu, a tak střely pod břevno zatím nedokážou zastavit. Ale dovolím si jednu prognózu. Moc dobře vím, jak je tento tým pracovitý. Přes zimu uděláme obrovský pokrok ve všech herních činnostech a pokud se nám na jaře budou vyhýbat zranění, tak týmy jako Bílá Hora, Stodůlky apod. budeme na jaře schopni porážet.

Kluci díky za bojovnost a jedeme dál…