Slavoj Podolí - FC Zličín  7:0 (4:0)

Sestava: Denkstein, Obrtel (Čistič), Tomsa, Toman, Orjzynski, Hrubec (Hrubinho), Štros, Toman, Liška, Heneberk, Mandzyuk (Kristy), Gottwald (Dino), Dvořák, Chrz

Téměř po roce jsme se dočkali mistrovského zápasu. Jen doufejme, že do tohoto ročníku už žádné restrikce vlády nezasáhnou…. Za sebe musím říct, že přáteláky sice byly příjemným zpestřením covidové doby, ale mistráky mají úplně jiný náboj. Je tam delegovaný rozhodčí, oba týmy do toho jdou naplno, a hlavně za výhru jsou tři body do tabulky, nejenom dobrý pocit.

Za nás trenéry musím říct, že s letní přípravou jsme byli spokojeni. Odtrénovali jsme, co jsme chtěli a kluci vše odmakali nadoraz, i když v tomto týdnu jsme měli hodně těžké nohy z náročného soustředění.

K prvnímu mistrovskému zápasu k nám zavítal tým ze Zličína. Bohužel celodenní páteční déšť nás „vyhnal“ odehrát zápas na umělku, na které jsme měli doposud pouze jeden trénink. Chtěli jsme se v zápase rychle dostat do více gólového vedení, abychom měli klid a neztratili zápas nějakou zbytečnou chybou. To se nám povedlo tak napůl. Sice jsme šli rychle do vedení, když už ve 3. minutě vyvezl míč z vlastní poloviny Čistič a jeho přihrávka se dostala ke Kristianovi, který sám před gólmanem ukázal, že tyto situace řešit umí – 1:0. Hned z následné akce hostí přišlo naše zaváhání při malé domů, soupeř nás naštěstí nepotrestal. Dalších patnáct minut to bylo takové zbytečně zbrklé a nepřesné. Měli jsme převahu, ale dost zbytečných nepřesností nás brzdilo a nedostávali jsme se do zakončení. Až v 18. minutě nás pěkná spolupráce Kristy – Dino dostala do dvoubrankové vedení. Definitivní uklidnění přišlo ve 33. minutě, kdy si Kristiánův roh srazil hostující obránce do vlastní sítě – 3:0. Do poločasu jsme stihli ještě navýšit skóre na 4:0, když opět Čističovu přihrávku využil Tomáš a prostřelil gólmana soupeře.

Druhý poločas už byl čistě v naší režii. Hned minutu po přestávce zakroutil Hrubinho rohový kop tak přesně, že míč zapadl krásně za zadní tyč – 5:0. O pět minut později přišla typická Kristyho akce, když byl důraznější než stoper Zličína, pak obešel i gólmana, který ho sice fauloval, ale Kristy i přesto dokázal z úhlu dostat míč do prázdné branky – 6:0. Následovala dvacetiminutovka, kdy jsme soupeře přehrávali, předváděli i hezké akce, jen tomu chybělo přesnější zakončení nebo nás vychytal výborný gólman hostí. Jedinou naši chybu v rozehrávce se pak hostům nepodařilo gólově potrestat. Poslední gól zápasu jsme si schovali na 72. minutu, Kristy nebyl líný napadat rozehrávku gólmana, zachytil jeho nepřesnou přihrávku a pak nesobecky předložil míč Tomášovi před prázdnou bránu – 7:0.

Dnes se to nehodnotí špatně. Soupeře musíme pochválit za bojovnost, ani za nepříznivého stavu nám nenechal ani metr hřiště zadarmo, ale fotbalově na nás tentokrát nestačil. Vzhledem k tomu, že nás ze začátku trošku svazovala nervozita z prvního mistráku a ke konci už se projevila doznívající únava ze soustředění, náš herní projev nebyl špatný. Každopádně jsme přesvědčeni, že umíme zahrát ještě lépe, takže v týdnu máme na čem pracovat, a hlavně musíme dostat z nohou únavu. V letošní soutěži nás mohou čekat soupeři i ročníku 2005, tak uvidíme, jak si s tím dokážeme poradit.

Díky kluci - hodně gólů, nula vzadu - ale vše teprve začíná, musíme makat dál. Díky i fanouškům za podporu, byli jste slyšet !! 

Ve fotogalerii pár fotek - díky za ně rodině Ojrzynski...