Slovan Bohnice - Slavoj Podolí  5:1 (4:0)

Sestava: Dvořák (5), Obrtel (2), Tomsa (3), Janikovič (3), Toman (2), Keraghel (3), Gottwald (3), Nováček (2), Šrámek (2), Domínek (2), Liška (3), Kristian (3), David (3), Imramovský (2)

K tomuto nevydařenému utkání se mi moc psát nechce. Skoro polovina hráčů na marodce, z důvodu zavřených tréninkových ploch pouze pondělní trénink, na kterém bylo 10 hráčů. Asi to ani jinak dopadnou nemohlo….

V úvodu jsme sice domácí překvapili naší rozehrávkou a v prvních třech minutách jsme měli tři šance. Kristian však ani jednou nedokázal dostat míč za gólmana soupeře, a tak zákonitě přišel trest. Hned ve 4. minutě běžný souboj na hranici vápna, rozhodčí si „nechal poradit“ od šílící domácí lavičky a rozhodl se písknout pokutový kop – 1:0 pro domácí. Opět rychle prohráváme, ale dál byl zápas vyrovnaný. Umělka s malými rozměry více vyhovovala domácím, my jsme se snažili kombinovat nakrátko už v tak zhuštěném prostoru, což prostě nejde. Bohničtí naopak posílali dlouhé míče dopředu a dostávali tam pod tlak naše obránce, kteří ve snaze vyřešit to fotbalově, dělali zbytečné chyby.  Poslední desetiminutovka prvního poločasu nás zastihla v úplné herní krizi a domácí nás potrestali třemi góly, které v podstatě rozhodly celý zápas.

Do druhého poločasu jsme šli s tím, že chceme s výsledkem ještě něco udělat. Začalo přibývat osobních soubojů, které postupně začaly být oboustranně za hranou, protože rozhodčí bohužel nedokázal oba týmy usměrnit. Díky tomu jsme utrpěly další zranění, v týdnu uvidíme, jak moc to bude vážné. Oba týmy daly ještě po jedné brance, takže konečné skóre bylo 5:1.

Je potřeba pochválit Pepu v bráně, pochytal spousty nebezpečných šancí domácích, výborně četl hru a hrál nohama. Klukům nelze upřít snahu, ale to bylo dnes málo. Domácí (i díky věkové a výškové převaze) dokázali využít malé UMT ke hře, která jim vyhovovala, my jsme se především v prvním poločase s tím nedokázali vyrovnat. Více než výsledek mě trápí další zdravotní problémy. Zápas nedohráli Lukáš a Horst, s bolestmi dohrávali Lišák, Dino, Jáchym. Když to sečtu, zatím to vypadá, že na příští víkend nás bude tak 6. A i když se někdo dá do víkendu dohromady, bez tréninkové zátěže to zase bude pouze lepení sestavy, bez šance na herní kvalitu.

Abych citoval klasika, tento způsob podzimu zdá se mi poněkud nešťastným… motáme se v začarovaném kruhu - spousta dlouhodobě zraněných, nemáme kde trénovat, herně se nám zápasy nedaří, nemáme nikoho na střídání. Ale nebudeme brečet, nevzdáváme se. Ještě nás čeká 6 mistráků, musíme podzim nějak dokopat a věřit v lepší rok 2020. Věřit, že se dáme zdravotně dohromady, bude položená nová UMT a bude kde trénovat. Bude spousta času se zlepšovat tak, abychom na jaře byly obávanějším soupeřem, než je tomu doposud.