Slavoj Podolí - Sokol Řepy  0:12 (0:4)

Sestava: Tomsa (6), Janikovič (6), Toman (6), Keraghel (6), Gottwald (6), Nováček (6), Liška (6), Štros (6), Imramovský (6), Heneberk (6), Orjzynski (6)

Jediné, co nám na podzim přeje, je počasí. Jinak jsme asi něčím urazili fotbalového Boha, protože naše trápení, co se týká množství zranění a možnosti poskládání sestavy, nekončí.

Vzhledem k začínajícím podzimním prázdninám jsme měli několik omluvenek, plus stále dost zraněných hráčů, takže na soupisce jsme měli přesně 11 hráčů, tedy opět bez možnosti střídání. Při rozcvičování se zranil gólman Pepa, do brány musel tedy Lukáš a do pole jsme museli poslat Davida H., který dva měsíce netrénoval a přišel se původně pouze podívat a fandit. Aby toho nebylo málo, po dvaceti minutách se zranil i Lukáš. Do brány se už nikomu nechtělo, nakonec se toho ujmul Luděk, který dlouhodobě netrénuje, také se byl jen podívat. Neměl sebou věci, půjčil si co se dalo, bohužel neměl ani čočky, takže ještě ke všemu chytal ve sportovních brýlích Pepy s míň dioptriemi.

Nemá cenu popisovat dění na hřišti, to nemělo s normálním zápasem nic společného. Smekám před kluky, postavili se osudu a i přes jasnou převahu soupeře (mimochodem komplet ročník 2005) jim nedarovali nic zadarmo. Dřeli do poslední minuty, za to borci máte ode mě obrovský obdiv.

Poděkování všem, kteří přišli bojovat za náš tým a berou dres se znakem Podolí jako něco, za co stojí obětovat i svůj prázdninový čas, a to dokonce někteří kluci nemohou hrát a přijdou jen fandit. Bohužel ne všichni to chápou stejně. Myslím, že by neměl být problém obětovat půl dne z pětidenních prázdnin, ale holt někteří rodiče to asi vidí jinak.