FK Motorlet - Slavoj Podolí  8:2 (5:1)

Sestava: Keraghel, Obrtel, Tomsa, Toman, Orjzynski, Hrubec, Štros, Liška, Heneberk, Mandzyuk, Gottwald, Dvořák, Chrz, Šrámek

V rámci druhého kola jsme vyjížděli do Jinonic, kde své zápasy hraje tým Motorletu. Ani krásné letní počasí nestačilo na to, abychom odehráli zápas na trávě. Bez diskuzí jsme byli odesláni na příšernou UMT. Že nás nečeká nic lehkého bylo jasné už ze soupisky domácích, kde bylo hned osm hráčů ročníku 2005, který hraje českou ligu dorostu.

Začátek zápasu patřil nám. S našim aktivním napadáním měli domácí problémy a deset minut se skoro nemohli dostat na naši půlku. Škoda, že jsme nedotáhli některé akce ke gólu. Pak přeci jen hráči Motorletu pochopili, že se sami neporazíme a přidali ve svém výkonu. Další minuty už patřili herně soupeři. Do brány se dnes poprvé postavil Omar a byl to on, který držel čisté konto skvělými zákroky až do 17. minuty. To jsme nedokázali zastavil individuální akci domácího útočníka a ze situace zavánějící ofsajdem jsme poprvé inkasovali. Dohady kolem regulérnosti gólu bohužel dopadla na naši soustředěnost a koncentrovanost a během dalších deseti minut jsme míč lovili ze sítě hned třikrát. Až v 32. minutě jsme se konečně dočkali my. Kristian byl faulován ve vápně a nařízenou penaltu proměnil s jistotou sobě vlastní – sníženo na 4:1 z pohledu domácích. Dlouho jsme se však neradovali, za chvíli se penalta kopala i na druhé straně a domácí z ní stanovili poločasové skóre na 5:1.

Do druhého poločasu jsme změnili rozestavení se snahou vyrovnat hru ve středu pole. Domácí však s pohodlným náskokem v zádech hráli v pohodě, trestali každou naši chybu a během prvních deseti minut druhé části přidali další dva góly. V tu chvíli to vypadalo na dvouciferný debakl, ale kluci nic nevzdávali a hra se přeci jen trošku vyrovnala. V 64. minutě přišel nejhezčí gól zápasu a byl z kopaček podolských. Dino se na pravé straně šikovně zbavil dvou hráčů, zatáhl až k vápnu nadýchaným, a hlavně přesným centrem našel ve vápně Kristiana. Ten se krásně položil do voleje a míč se zastavil až v síti – 7:2. Poslední gólová trefa přeci jen zbyla na jinonické a skóre se tak zastavilo na cifře 8:2.

Dnes jsme se přesvědčili, že kličky, kombinace a střelba, které nám vycházejí s jinými soupeři, tady vůbec nefungovaly. A chyby, které uděláme, dokáže kvalitnější soupeř bez milosti potrestat. Snahu klukům nelze upřít, ale tady jsme prostě skoro ve všem zaostávali. Jedině bojovnost a nasazení bylo na naší straně větší, ale to dnes bohužel nestačilo. Zvláštní pochvala pro našeho gólmana. Omarova premiéra v bráně nebyla vůbec jednoduchá, ale ukázal nám, že nejenom jako hráč, ale i jako brankář je pro tým oporou.

Pro kluky dobrá zkušenost, ukázala nám, že máme stále na čem pracovat. Nic se neděje, tohle byl asi nejtěžší soupeř v naší soutěži. S o rok staršími hráči, kteří mají zkušenosti z nejvyšší dorostenecké soutěže, se prostě zatím rovnat nemůžeme. Jedeme dál, za týden máme další možnost získat tři body a věřím, že letos z Kavčích Hor uděláme pro každého soupeře nedobytnou pevnost.

Díky věrným fanouškům a Luďkovi za neúnavné povzbuzování i za nepříznivého stavu. Příště vám opět uděláme radost….