Slavoj Podolí - FK Újezd nad Lesy  3:0 (2:0)

První domácí zápas nám potvrdil, že bylo správné rozhodnutí poslat kluky do soutěže staršího dorostu. Jde vidět, že mají na to porovnávat se se staršími soupeři, a když podají výkon na hranici svých možností, můžou je i porážet…

Na rozdíl od zápasu v Kolovratech jsme nastoupili v jiném rozestavení, chtěli jsme být aktivní v presinku a nenechat hosty moc hrát s míčem na kopačkách. A první minuty nám vyšly skvěle. Nejprve v 8. minutě Vojta na pravé straně donutil obránce ke špatné rozehrávce, míč získal Šíma, rychle posunul na Dina a ten věděl, jak s ním naložit – 1:0. Hosté hned z rozehrávky opět zapojili do hry jejich gólmana, ten tak dlouho otálel s přihrávkou, až mu Šíma míč sebral a pohodlně uklidil do prázdné brány – 2:0. Bohužel tento stav nás asi moc uklidnil, od 25. minuty jsme byli strašně zatažení na svoji polovinu a nechali jsme soupeře, aby zvyšoval tlak na naši bránu. Kvůli špatnému pohybu nám chyběla mezihra, po zisku přicházela často okamžitě ztráta a další boj o míč. Naštěstí defezivní činnost dnes byla téměř bez chyb, takže se soupeř do větších šancí nedostal.

Do druhého poločasu jsme si řekli, co je potřeba změnit a hra už byla přeci jen vyrovnanější. Hosté sice měli míč více na kopačkách, ale k ničemu jsme je nepouštěli, a naopak sami jsme často vyráželi k nebezpečným protiútokům. Nepříjemnost přišla v 70 minutě, kdy se Omarovi v bráně ozvalo koleno a nemohl na něj téměř došlápnout. Bohužel náhradní gólman na lavici nebyl, Omar tedy statečně dochytal zápas i pře tento hendikep. Soupeř si samozřejmě zraněného gólmana všiml a chtěl vše posílat na naši branku. Tady je potřeba vyzdvihnout výkon celého týmu, kdy jsme těch 20 minut ubránili způsobem, že jsme hosty nenechali ani jednou vystřelit na bránu, takže Omar nemusel nic řešit. A nebylo to stylem autobus, ale naopak aktivním držením míče daleko od našeho vápna. I střídání se nám povedla a oživila naši hru. Deset minut před koncem mohl přidat třetí gól Luděk, ale bohužel drobné škobrtnutí obránce hostí bylo posouzeno jako faul, takže gól neplatil. Pojistku tak přidal až Lišák v 89. minutě, kdy z hranice vápna poslal míč přesně k tyči – 3:0.

Nečekaná, ale zasloužená výhra nám opět zvyšuje sebevědomí a kluci vidí, že jsme se v nich nespletli, když jsme jim říkali, že tuto soutěž zvládnou. Ano, přijdou zápasy, které asi výsledkově nedopadnou, ale pokud odevzdáme maximum jako dnes, budeme ze hřiště vždy odcházet se vztyčenou hlavou.

Díky kluci, nic nekončí, jedeme dál … a díky za podporu fanouškům v čele s velkým bubnem i bubeníkem