FC Tempo - Slavoj Podolí  1:5 (1:3)

Sestava: Dvořák (6), Obrtel (4), Tomsa (5), Toman (6), Keraghel (5), Gottwald (5), Štros (5), Šrámek (4), Domínek (4), Liška (5), Mandzyuk (5), Orjzynski (5), Imramovský (5), Heneberk (6), Hrubec (5)

Tak jsme se konečně dočkali mistráků. Kvůli covidu se loňská soutěž anulovala, takže soupeři i rozlosování zůstalo stejné jako loni. Opět tedy hned v prvním kole jedeme na Tempo, kde se nám dlouhodobě nedaří. Na loňský zápas jsme neměli nejlepší vzpomínky, kromě prohry 1:4, jsme přišli hned o dva hráče téměř na celou podzimní sezónu, když Mersimu zlomili ruku a Luďa to odnesl těžkým výronem kotníku.

Letos jsme ale přijeli lépe připraveni a s velkým odhodláním. Letní příprava nám vyšla herně i výsledkově, kaňkou bylo jen zranění Lukáše.

Po úvodních opatrných minutách jsme hned v 5. minutě otevřeli skóre. Po krásném vysunutí si Dino pohrál s obránci i gólmanem a pohodově uklidil do sítě – 0:1 z pohledu domácích. Bohužel soupeři jsme odpověď nabídli úplně zbytečně vlastní nekoncentrovaností. Po tvrdém ataku na našeho gólmana, musel být Pepa chvíli ošetřován a jen s velkým sebezapřením se vrátil mezi tyče. Po naší rozehrávce míče rozhodčího jsme ale lacině ztratili, obránci vůbec nereagovali na rychlé otočení hry a soupeř neměl problém překonat zblízka ještě otřeseného Pepu – 1:1. Hned z naší dlouhé rozehrávky se dostal Kristian do souboje, při kterém mu domácí obránce zlomil nos. 10. minuta, Kristian musel na lavičku, opět zlomenina, prostě neskutečné deja vú. Dalších desetiminutovka byla z naší strany nejhorší pasáží zápasu. Otřeseni gólem a zraněním klíčového útočníka jsme nebyli schopni podržet balon, přihrát si, cokoliv vymyslet. Naštěstí nás podržel Pepa v bráně a měli jsme i trošku štěstí. Ve 20. minutě rozjel naší další gólovou akci dnes výborně hrající David na levém křídle. Utekl svému strážci, protáhl se důrazně do vápna a z velkého úhlu i za přispění teče přeloboval gólmana domácích – 1:2. To nám opět přineslo do hry klid a od této chvíle už jsme byli lepším týmem. Gólem ve 24. minutě nás posunul do dvougólového rozdílu Šíma, když levou nohou krásně trefil k tyči – 1:3.

Do druhého poločasu jsme chtěli ubránit především střed hřiště, kde měli domácí své dva nejlepší hráče. To se Šímovi s Mersim dokonale povedlo a nedovolili jim už téměř nic. Do druhého poločasu nastoupil i srdcař Kristian, kterému ani zlomenina nosu nezabránila, aby klukům pomohl v těžkém boji. Další dva gólové údery přišly z našich standartních situací. Nejprve si v 51. minutě Omar krásně naskočil na roh a hlavou usměrnil míč do sítě – 1:4. To už domácím vzalo úplně síly se zápasem něco udělat. Ke konci zápasu jsme měli ještě několik tutových šancí, ale ujal se až střílený centr od Kristiana po rozehrání faulu, který si domácí sami srazili do sítě – 1:5.

Poděkování všem podolským bojovníkům. Nebyl to lehký vstup do soutěže, ale kluci si opět potvrdili, že vyhrát teď můžou s každým. Ano, byly tam chyby a zbytečné ztráty, ale koho by bavil fotbal bez chyb  Dnes vše vynahrazeno velkou bojovností, vůlí vyhrát a oplatit loňskou porážku. Speciální obdiv Kristianovi, jako podolský Viking odehrál půl hodiny se zlomeným nosem. Přejeme brzké uzdravení, ať nám brzy zase můžeš pomoct na hřišti.

První výhra sezonu nedělá, musíme pracovat dál, ještě nás čeká spousta dalších těžkých zápasů. Třeba hned ve středu 1. kolo poháru, kde chceme jít třeba až do finále….

Samozřejmě velké poděkování podolskému kotli  Dnes to bylo těžké proti tempáckým bubnům, ale i tak vás bylo slyšet a co může být lepší odměna než děkovačka po vítězném zápase