Slavoj Podolí - SK Union Vršovice  0:7

Sestava: Nováček (4 body) - Vorel (4), Tomsa (5), Štros (4), Janikovič (5), Imramovský (4), Toman (6), Keraghel (4), Hrubec (4), Orjzynski (4), Heneberk (4), Deinstein (4), Dvořák (3), Chrz (3), Urban (3), Mohammed (4), Obrtel (4)

Po čtrnáctidenní zápasové pauze jsme si naplánovali přátelské utkání s Vršovicemi. Využili jsme možnost zahrát si opět po dvou měsících na velkém hřišti. Soupeř přijel skoro komplet s ročníkem 2005, doplněn o pár hráčů ročníku 2007, ale zase na rozdíl od nás měl na střídání jen jednoho hráče.

Utkání se hrálo 3 x 25 minut a prostor dostali všichni hráči. Prvních patnáct minut jsme se nemohli srovnat jak s větším míčem, tak i s prostorem. Zbytečná nervozita z velkého „placu“ vedla k tomu, že jsme kazili i jednoduché přihrávky, které běžně na polovičním hřišti zvládáme bez problémů. Problém nám dělal i pohyb bez míče, hledali jsme špatné prostory, náběhů bylo jako šafránu. Na vršovických bylo vidět, že už na velkém hřišti nějaký ten čas hrají. Pár gólů jsme dostali po únicích útočníků hostí, kde byl rok rozdílu na rychlosti znát a naši obránci nestíhali. Naopak dva góly jsme darovali vršovickým jak na zlatém podnose, kdy jsme chtěli situaci ve vápně vyřešit až moc fotbalově a „namazali“ jim přímo na malé vápno. Našich pár náznaků šancí hostující obrana díky své rychlosti dokázala v pohodě vyřešit. Dostali jsme se ke dvou rohovým kopům, ale ani ty k ničemu nevedly.

Bylo vidět, že někomu větší hřiště nedělá problém, naopak někteří hráči nestačili fyzicky ani rychlostně. Podle mě největší problém pro nás byl míč č. 5, na který nejsme zvyklý a nebyli jsme schopni s ním dát delší přihrávku za obranu, která je na velkém hřišti důležitá. Samozřejmě o rok starší soupeř byl nad naše síly, ale čekal jsem, že nějaké góly dát dokážeme. Nevadí, byla to další zkušenost, na přípravu hry na velkém hřišti máme ještě půl roku. Za 14 dní hrajeme další zápas 10+1, tentokráte se stejně starými hráči Kolovrat, tak věřím, že tam bude naše hra zase o něco lepší.